Domov

Slovo, pod kterým si každý představí docela úplně něco jiného. Naši „dědečkové a babičky“ opustili svůj domov a teď by mohli mít nový, tady u nás.

Chceme a děláme vše proto, aby to pro ně byl skutečně domov se vším všudy.

K domovu patří máma táta, děti – syn, dcera,snacha, zeť, vnoučata pravnoučata, teta, strýc, příbuzní a známí. Týká se to nás všech, jedeme domů ke svým rodičům a rádi jim pomůžeme v domácnosti s úklidem, vařením, hygienou – koupáním, účesem, něco zašijeme, pospravíme……. Ne vždy ale vyslechneme slova díků, často býváme odměněni slovy „nám to stačí tak a tak, to nemusíš…..“, ale nevzdáme to. Podobně by to mělo asi vypadat i tady u „nás doma.“ Proto Vás prosíme, choďte k nám „ jako domů“. Pomáhejte svým blízkým s ledasčím, tak jak oni pomáhali vám, dokud mohli.

„Sestřičko, děláte to moc dobře, ale dneska (zítra) přijde moje holka (kluk) a ona mi to udělá.“ Ani my bychom nevolili jinak, můj je můj. Věta, která zaměstnance neurazí, naopak velmi potěší, ale hlavně rozjasní tvář „našich, vašich babiček a dědečků.“ Ano jsou tu sestřičky. ALE…. Můžete s námi hovořit, ptát se nás, zajímat se, poradit nám a my zase rádi pomůžeme a poradíme Vám. Jsme přece „domov.“

Zaměstnanci DS-DD Pacov